Sušický dětský sbor založeno 1969

Harry Rooter 2018

záhlaví záhlaví záhlaví

Tábor 2018

Drazí a milí rodičové, přátelé Sušického dětského sboru. Jsem moc rád, že se můžeme opět setkat na stránkách našeho táborového online deníčku. Už posedmé se vracíme do Kořene a už potřetí Vám budeme prostřednictvím tohoto specifického média předávat informace o tom, jak si vedeme, co provádíme a v jakém úžasném světě se opět nacházíme. Tábor má pro nás všechny své nenahraditelné kouzlo a letos to bude platit dvojnásob. Vydáme se totiž do kouzelného světa, který zná snad každé dítě i dospělý, do světa od J. K. Rowlingové, do světa Harryho Pottera. No a protože Kořen se řekne anglicky Root, vznikla postava a zároveň název našeho tábora - Harry Rooter. Tak jako Harry, i my všichni jsme dostali svůj dopis do Školy čar a kouzel v Kořeni, staneme se kouzelníky a budeme bojovat se zlem. Držte nám palce.


Váš dopisovatel Dan Nakládal




HARRY ROOTER 2018 3/4 - Z TŘÍDNÍ KNIHY VLKODLAKA


DEN 1 - KONEC PRÁZDNIN

Jsou prázdniny a studenti školy čar a kouzel v Kořeni tráví léto doma. Už na jaře všem přišly přihlášky s jasnou informací - školní rok začíná 11. srpna ve 14:00. Stačilo jen projít nástupištěm 9 a 3/4 a nastoupit do dvou vagónů Kořenovského expressu. Celkem 57 mladých kouzelníků, pedagogický doprovod a personál školy se vezl vstříc novému čarodějnému dobrodružství.

Cestu jim vylepšila rodina Dursleyových ze Zobí ulice v Kadově, která se rozhodla uspořádat koncert a využít při něm i dovedností studentstva. Strýc Vernon (Jan Kalfus) usedl za varhany, na jejichž rekonstrukci byl koncert pořádán, a celou akci odstartoval. Závěrečné Radujme se vždy společně pak hrál spolu se sborem. Teta Petunie všechny přítomné odměnila hromadou řízků a konečně jsme mohli vyrazit vstříc čarovné výuce.

Brány školy se nám otevřely až k večeru, tudíž už jsme stihli jen rozdat ložní prádlo, pustit úvodní čarodějný kinematograf a odvelet studenty do jejich přístěnků pod schody. Slavnostní zahájení školního roku si necháme na zítřek.


DEN 2 - MOUDRÝ KLOBOUK

První zářijové ráno ve škole všechny vzbudila hudba - asi nějaké kouzlo. Nebo snad duch Protiva? Rozcvička s Madame Hoochovou dopadla také výborně, dokonce studenti sami předcvičovali. Po ranní hygieně s Ufňukanou Uršulou jsme si dali snídani, hůlku s čerstvou dračí flákotou.

Následoval přílet sov - hlášení profesorského sboru, a pak už konečně také výuka zpěvu s profesorem Brundibálem. K dopolední svačině jsme měli Zpívající plody Madame Prýtové. Během dopoledne se na školní nástěnce objevily čerstvé výtisky Denního věštce a také Jinotaje, čarodějného bulváru. Také se poprvé bodovaly komnaty studentů. K obědu byl Hvězdný lektvar a Čerstvé kančí s živou pochutinou, každý si pak rád užil Chloupkův polední klid.

Odpoledne jsme si díky Obraceči času zrekapitulovali cestu do školy. Studenti, každý sám za sebe s cestovním pasem, prošli celou trasu do Školy čar a kouzel v Kořeni. Začali v Příčné ulici, kde jim s velkým nákupem upadla hůlka a oni ji museli donést k Ollivanderovi vyčistit. Následoval náročný průchod nástupištěm 9 a 3/4 a ještě krkolomnější cesta Kořenovským expressem. Cestou přes jezero hledali studenti skryté runové symboly, aby pak mohli téměř poslepu vyrazit spřežením Testrálů vstříc hradu. Tam už zbývalo jen najít Moudrý klobouk a cesta byla u konce.

K odpolední svačině byla jemně divoká Lupinova dobrůtka, pro zájemce pak byla možnost koupání v jezeře. Po večerní výuce zpěvu a hygieně v prefektské koupelně ve 4. patře, která je letos kvůli invazi škrken silně omezena, se všichni studenti oblékli do společenských hábitů a usedli k slavnostní tabuli ve velké síni. Po úvodním proslovu profesora Brundibála se konečně probudil hledaný Moudrý klobouk a započalo rozřazování do kolejí Školy čar a kouzel v Kořeni.

Koleje:
Léňalet - zelená - moudrost, důslednost, pracovitost
- vedoucí koleje: Minerva McGonagallová, prefekt: Neville Longbottom

Čenysmír - žlutá - učenlivost, vytrvalost, chrabré srdce
- vedoucí koleje: Hagrid, prefekt: Ronald Weasley

Makypár - růžová - bystrost, odvaha, ochota
- vedoucí koleje: Pomona Prýtová, prefekt: Harry Potter

Humrmor - modrá - smysl pro humr, sebevědomí, kamarádství
- vedoucí koleje: Sirius Black, prefekt: Ginny Weasleyová


Danijel - červená/hnědá - důvtip, trpělivost, odhodlání
- vedoucí koleje: Remus Lupin, prefekt: Hermiona Grangerová


Kromě profesora Jožuse Brundibála bychom pak u profesorského stolu nepřehlédli vzácnou Madame Maxime. Ze známých tváří se v síni pohyboval ještě profesor Snape, Lenka Láskorádová, Cho Changová či Madame Pomfreyová. Slavnostní tabuli pak přichystali domácí skřítkové pod vedením Molly Weasleyové.

Rozřazení bylo hotovo, chyběla už jen Klofanova připrava na večerku a šlo se spát.



DEN 3 - PRASINKY

V Kořeni už pomalu dozrávaly dýně, říjen byl tady. První služební kolejí byl Danijel a ranní rozcvička se nesla v klidném duchu Hermionina Pozdravu slunce, který by zklidnil i vlkodlaka. K snídani byl koláček s bílým veritasérem, k svačině Mrs. Prýtová a její zpívající melounová dýně, napuštěná troškou felix felicis, k obědu čerstvé houby ze Zapovězeného lesa a mudlovský karbanátek. Jinak probíhala tradiční výuka zpěvu.

Odpoledne vyrazili studenti do Prasinek. Jen Harry měl smůlu, neměl svolení k rozchodu. Pomohli mu až skřítkové, kteří ve svém brlohu nalezli Pobertův plánek, se kterým mohl projít tajnou chodbou až do Hospody U Tří košťat. Nalezl zde stopu vedoucí k někomu, kdo už měl být dávno mrtvý - dávný přítel jeho rodičů, Peter Pettigrew.

Harry ho se svými přáteli sledoval přes Soví poštu, odkud poslali Hedviku, kolem Prasineckého bezdomovce až do Hospody U Prasečí hlavy. V té se zúčastnili podivné hry s plnou pusou vody. V Medovém ráji pomohli s dodávkou surovin a v Chroptící chýši pak hádanku rozluštili. Peter Pettigrew je Prašivka, Ronova krysa. Teď ji jen najít.

K svačině byl pravý Pikador z Budějovic, k večeři Triumf paní Weasleyové. Večer se rozjela pravá Just Dance Halloweenská párty. Ve škole svítily krásné melounové dýně a déšť jen dokresloval ponurou atmosféru večera Všech svatých.


DEN 4 - FAMFRPÁL A OHNIVÝ POHÁR

Listopadové ráno začalo sirénou a hasičskou soutěží koleje Čenysmír. K snídani bylo vzácné maso z Runovce a k svačině Lektvarinka. Dopoledne se uskutečnila první zkouška Kořenovské školní hymny, jinak klasická výuka. Jo a Prašivka nám samozřejmě utekla.

K obědu nám skřítkové uvařili Tradiční mudlovský mls a Hastrmancovu hřívu s omáčkou made in U Tří košťat. Poté se rozhořelo kouzelnické sportovní klání ve famfrpálu. Konaly se první čtyři zápasy a koleje navíc musely vyrobit speciální závodní koště z materiálu za 100 galeonů.

Po ovocném koláči od paní Weasleyové a Rizotové pochoutce, kterou jsme dostali jako poděkování od mudlovského ministerského předsedy za odchyt zatoulané Mantichory, následovalo představení závodních košťat. Někteří ho pojali jako reklamu, jiní jako legendu či dokument o kouzelných tvorech. V rámci společenského večera pak ještě kolej Léňalet sehrál příběh o Harry Potterovi a Princi dvojí krve.

V noci se odehrál Turnaj pěti kouzelníků o Ohnivý pohár. V první soutěži se tři vyvolení z každého týmu postavili drakovi. Museli se vyhnout jeho zlověstnému zraku a dotknout se dračího vejce. V druhé soutěži musel nejzdatnější plavec z koleje najít nejmenšího mazlíčka svého týmu v jezeře. V poslední soutěži se tři odvážlivci vydali do bludiště, kde jim sfinga nechala pět neviditelných hádanek.

Pohár nakonec získal Harry, předal mu ho Pošuk Moody. Bohužel se jednalo o přenášedlo, které Harryho doneslo na hřbitov, kde nejvěrnější Voldemortův služebník Červíček oživil svého pána temným rituálem. Harry se jako zázrakem zachránil. To podstatné se ale zvrátit nepovedlo - Voldemort se vrátil.



DEN 5 - MINISTERSTVO KOUZEL

Voldemort se vrátil, a tak jsem nelenili a přes noc založili Fénixův řád. Ten následně zjistil, že klíč k porážce Voldemorta by nám mohla dát Věštba, která je uložena na Odboru záhad Ministerstva kouzel v Londýně (vrch Homole). No a protože byl prosinec, období Adventu, tak jsme se na cestu posilnili Vánočkou a kakajíčkem.

Cesta nebyla snadná. Po klidném začátku u řeky Temže (Kosí potok) se objevily Voldemortovy kouzlem seslané mouchy, které se nám jaly znepříjemňovat výstup k Londýnu. Cesta nám pak doslova zmizela pod nohama a my se museli prodírat čarodějným lesem plným Ďáblova osidla a Dalimilova neprůchodného křoví.

Po několika dalších oklikách jsme se konečně vyškrábali na vrchol Londýna a obsadili ministerstvo kouzel. Věštba byla schovaná zákeřně, přesto se jednomu z kouzelníku podařilo ji najít. Mise byla úspěšná a my se mohli vrátit do Školy čar a kouzel v Kořeni. Část kouzelníků se přidala k prazvláštní iniciativě za čarochození bez bot, čímž se postup trochu zpomalil, ale co naplat. Cestou zpět jsme ještě navštivili magické suchopády a ještě na svačinu jsme dorazili zpět do školy.

K svačině byl banán od Mikuláše a k večeři pak Štědrovečerní večeře pro nerybožravce - řízek s bramborovým salátem. Po večeři se rozdávaly dárky, které studenti vyrobili - každý byl obdarován, vždyť Vánoce jsou tu pro všechny lidi dobré vůle. Zpívali jsme koledy, profesor Brundibál krájel jablíčko s hvězdou a Madama Maxime pak lila voskové olove. Byl to příjemný večer. Kéžby i ty následující byly tak pěkné. Bohužel se však schyluje k bitvě - zlo se blíží.


DEN 6 - FELIX FELICIS

Nový rok začal jogínskou rozcvičkou služebního oddílu Makypár. Jídla byla dnes ryze anglická: k snídani Pešivou mix + čís, k svačině najs smajl a k obědu Sí futzub + grín maskl a dzelí s knedlem. Během dopoledne se také objevily materiály ke zkouškám NKÚ, které studenti budou muset splnit, pokud chtějí úspěšně absolvovat studium.

Novou posilou profesorského týmu se v novém roce stal profesor Křiklan. Ten si velmi potrpí na večírky pro své svěřence a stejně tak se rád od svých studentů nechá rozmazlovat. A přesně to nyní bylo potřeba - hýčkat profesora Křiklana, aby se svěřil se svou vzpomínkou, která by mohla pomoci v boji s Voldemortem.

A tak si každý tým připravil nejrůznější procedury - Léňalet okurkové obklady s vodní lázní na nohy, Humrmor okrášlovací salón, Makypár ložnici pod stromy i s plyšáky a pohádkou, Čenysmír meditační komoru s hudbou k oddělení duše od těla a Danijel masáž a plovárnu s obsluhou. Teď jen doufat, že to bude Křiklanovi stačit.

K svačině jsme měli džougrt a k večeři Pórk mít on d pejprika wit pasta (na zuby). Večer pak došlo na další společenský večer. Dorazili Tři králové i s Ježíšem a o zábavu se postaraly kolej Danijel s příběhem o Ohnivém poháru a kolej Čenysmír s Vězněm z Azkabanu. Profesor Křiklan nám pak v ústraní předal Vzpomínku do Myslánky. Teď už víme, co udělat pro porážku zla.


DEN 7 - MEDAILON

Služební kolejí sedmého dne byla kolej Léňalet. Po rozcvičce a snídani - Hagridově marmeládové dobrůtce, se ve velké síni objevila srdíčka, krabička na milostné vzkazy a červené balónky. Byl Valentýn, dnes se musí mít všichni rádi. K svačině jsme měli Zpívající broskev Madame Prýtové, k obědu pak Prdňačku a kuřátko s rýží Cho Changové.

Díky vzpomínce Horacia Křiklana jsem se dozvěděli, že Voldemort vytvořil z úlomků své duše viteály, které bude potřeba zničit, pokud nad ním chceme zvítězit. První z viteálů jsme vystopovali v rozeklaných útesech a lesích, kam jsme se přesunuli. Bylo nutné sednout do loďky a nasbírat co nejvíce mušlí, abychom jimi vybrali všechnu vodu z mísy s viteálem. Mezi loděmi se pohybovaly lodě s nemrtvými, kteří celou akci ztěžovali. Mušlí se nakonec nasbíralo dost a viteál jsme získali.

K svačině jsme měli Sestovinový ťalát a k večeři Šlichtu s ponravou. Večer se nacvičovala Kořenovská hymna s Dobbym a společenský večer osvěžily svými příběhy koleje Makypár (Harry Potter a Kámen mudrců) a Humrmor (Harry Potter a Tajemná komnata).

Mezitím se do školy vrátili Harry s Hermionou s medailonem Salazara Zmijozela. Školu v tu chvíli napadli Smrtijedi, které dovnitř vpustil Draco Malfoy kouzelnými dveřmi. Došlo k souboji, naštěstí na pomoc přispěchal Fénixův řád a statečný Horacio Křiklan a vypadalo to, že vše dobře dopadne. Pak se však stalo něco, co nikdo nečekal. Draco zahnal Hermionu do úzkých, měl v úmyslu jí zabít, ale nedokázal to. V tom se objevil Snape a vykonal ten strašný čin místo něj - zabil Hermionu a pak se zbylými Smrtijedy uprchl. A co teď? Bez Hermiony jsme úplně ztracení.


DEN 8 - SMUTEK I VESELÍ

Byl tady březen a svátek sv. Patrika. Tábor ovládla zelená barva a smutek ze ztráty Hermiony. Smutnila i služební kolej Danijel, jejíž byla prefektkou. Rozcvička byla mix rozcvičky rozhlasové a rozcvičky plné vitamínů s Kubíkem.

K snídani byla leprikonova uzeninka, k svačině poklad na konci duhy. Dopoledne se jinak pilně pracovalo na smutečním koncertě za Hermionu - ladily se poslední detaily. K obědu byla jednorožčí krev a flákota (ať nám rostou faldíky).

Odpoledne pak patřilo zmiňovanému koncertu. Vystoupili nováčci, nováčci s Expecto patrony, Dívčí sbor a Chlapi. Překvapením pro díváky byli Paddy’s Bangers a Dobbyho školní hymna (autorem úpravy a slov je skřítek Honza Volný). Na závěr vystoupili všichni při společném, smíšeném zpěvu.

K svačině byl Džougrt a k večeři Kaše z brambor zahradních Trpaslíků a uzený Testrál. No a protože byl svátek sv. Patrika, nesměla kromě zelené barvy chybět irská hudba. K tanci i poslechu zahráli Paddy’s Bangers, k tomu se podávalo zelené pití a dort, který dostal Dobby k narozeninám. Došlo na pánskou i dámskou volenku, ploužáky i pořádné paření. Tak jsme si zase užili příjemný večer. Teď jen najít ten poklad na konci duhy.


DEN 9 - NKÚ

První dubnové ráno bylo náročné, především pro dívky - budíček a rozcvička totiž proběhly ve stylu velikonočního šupání. Službu měla kolej Čenysmír. K snídani bylo, dle Humra, Jídlo, ke svačině Šmakóza a k obědu Dobrůtka.

Odpoledne přišly na řadu obávané zkoušky NKÚ. První zkouška byla z Obrany proti černé magii - znalost kouzel. Další pak z Lektvarů - znalost postupu výroby a efektu lektvaru. U Hagrida se konala zkouška z Péče o kouzelné tvory - poznávání tvorů podle popisu. Podobně pak probíhalo poznávání kouzelných bylin ve skleníku Madame Prýtové. Poslední zkouška z Přeměňování byla asi nejtěžší - bylo potřeba přeměnit papír na fénixe - náročné kouzlo.

V druhé části odpoledne se šlo do jezera a dohrávaly se famfrpálové zápasy mezi kolejemi. K svačině byla Pochutina a k večeři dokonce Libůstka. Následoval večerník vedoucích s názvam Harry Potter a Relikvie smrti. Harry s Ronem v něm vymysleli ďábelský plán, jak zničit viteály. S pomocí “Otáčeče času” se vrátili do minulosti, aby se pokusili Voldemortovi zabránit v jejich vytvoření. Vtělili se přitom do těl svých otců a setkali se tak s jejich pubertálními přáteli.

Vědomostní kvíz OVCE na závěr večera prověřil znalosti všech studentů o škole, profesorech, úvodním videu či knižní a filmové předloze. Studenti měli dokonce hlasovací zařízení od Dobbyho, pomocí kterého se hlásili k odpovídání. Klidný večer byl pak předzvěstí bouře, která nás všechny čeká.

V noci se totiž v Zapovězeném lese začaly dít věci. Stezka obklopená temnými mocnostmi prověřila odvahu všech studentů, kteří se vydali až do náruče mozkomorů. Muselo je chránit mocné kouzlo Expecto patronum, protože jinak by nebyli schopní zjistit další nutné informace k boji s Voldemortem.


DEN 10 - RELIKVIE SMRTI

Posunuté vstávání po noční výpravě do Zapovězeného lesa přišlo všem k duhu. Rozcvička se nekonala, služebním oddílem byl Humrmor. K snídani byl Jednorožčí roh s plátkem z krtonožky, k svačině pak hadí mls. Dopoledne se pracovalo na Baladě pro banditu, nováčci trénovali na zkoušky. Ty se totiž konaly hned po obědě, ke kterému byla polévka z Kentauřích žíní a Kentauří poklad s vrtulí. Po zkouškách se všichni zchladili v jezeře.

Boj proti Voldemortovi zatím vrcholil. Podle indicií ze Zapovězeného lesa jsme došli k závěru, že další viteály vytvořil Voldemort z artefaktů, které se vážou k historii Školy čar a kouzel. Podle hádanek studenti postupně našli diadém Roweny z Havraspáru v Komnatě nejvyšší potřeby, pohár Helgy z Mrzimoru v trezoru Gringottových, medailon Salazara Zmijozela na Ministerstvu kouzel a meč Godrika Nebelvíra v Kořenském jezírku, který dokáže viteály zničit.

No a Bajky Barda Beedleho nám zase napověděly, že musíme získat také Relikvie smrti a to dříve než Voldemort. Plášť neviditelnosti už jsme měli, na hřbitově se nacházel Kámen vzkříšení a Bezovou hůlku šlo získat jen v kouzelnickém souboji s profesorem Brundibálem, protože jen tehdy, když je její vlastník poražen, může získat vlastníka nového. Nakonec i to se některým povedlo a vše tak bylo přichystáno k porážce zla.

Ještě předtím jsme si však dali svačinu - Specialitu profesorky Trelawneyové a večeři - Dračí řízek s vejcem fénixe. Poslední společenský večer odstartoval pasování nováčků, a to jak letošních, tak i těch, kteří o pasování přišli v minulých letech - ti měli pasování ještě o něco náročnější. Odcházející - prefekti - se pak rozloučili tematickým videem, které na táboře vytvořili. Další na programu bylo předávání Pochval ředitele školy: za úklid, za turnaje, všemu personálu za práci pro Školu čar a kouzel v Kořeni.

No a nakonec přišlo to hlavní - poslední rozdávání bodů do hodnocení kolejí ve školním poháru. Rozdávalo se za úspěšné složení zkoušek NKÚ, za turnaj ve famfrpálu, za nejlepší zábavu při společenských večerech a nakonec za artefakty, které týmy celý školní rok hledaly. Školní pohár nakonec vyhrála kolej Čenysmír, které patří velká gratulace.

Pořadí ve školním poháru:
1. Čenysmír 775 bodů
2. Makypár 752 bodů
3. Danijel 655 bodů
4. Léňalet 574 bodů
5. Humrmor 550 bodů

Každá kolej dostala dort od Dobbyho a krásné plátěné tašky z dílny profesorky McGonnagallové. No a protože květen patří festivalu Furry Dancing Festival, na závěr společenského večera se tančilo. Prefekti si připravili rozlučkovou párty s mydlinami, dokonce i profesoři si zatančili.


DEN 11 - KONEC POHÁDKY?

“Každá písnička má svůj konec a jitrnice dva.” To se zpívá v oblíbeném Fašanku a přesně tak to platí i pro naši Školu čar kouzel v Kořeni. Poslední červnový měsíc, poslední den, patřil úklidu - úklidu všech komnat, záchodků i umýváren, sborovny, velké síně, skřítkovské kuchyně, zkrátka celé školy. K snídani byly pravé Švédské stoly, aneb dojídání zbytků, svačina už byla v podobě balíčků na cestu Kořenovským expressem. Ten dorazil po 11 hodině, za půl hodiny bylo naloženo i to, co mělo zůstat v táboře. No a pak už nezbývalo než udělat fotku a rozloučit se.

Ptáte se, jak dopadl souboj s Voldemortem? Že to není nikde napsané? Tak aspoň nastíníme možné i nemožné. Viteály jsme zničili, Relikvie smrti získali. Neville zabil hada, Harry se obětoval a s pomocí kamene vzkříšení zas ožil, Snape je nakonec klaďas a Voldemort je poražen. Tak třeba takhle, i když kdo ví. On ten boj se zlem asi nikdy nekončí, to asi jen v těch pohádkách.


Na závěr je třeba poděkovat všem, díky nimž jsou sborové tábory tím nejlepším, co můžeme se sborem zažít, tím, co nás spojuje.

Děkujeme Hance Harantové za zdravotnický servis, za všechna vyléčená zranění, štípance, bolesti, teploty, angíny i úpaly. Marodka nám letos praskala ve švech, ale Hanka vše s přehledem zvládla. No a děkujeme i jejím “harantům”, s kterými jsou tábory zase o kousek živější.

Děkujeme celému týmu domácích skřítků, protože bez jejich péče o naše žaludky si tábor neumíme představit. Jmenovitě Tedovi Skrbkovi (tomu též za nejlepší táborové video v dějinách), Pepovi Podlouckému (největšímu srdcařovi) a úplně nejvíc pak Magdičce Skrbkové, nejlepší kuchařce, kterou kdy kouzelnický svět spatřil.

Obrovský dík patří Honzovi Volnému. Trochu ho podezíráme, že je robot, protože není činnost, kterou by nedělal, se kterou by nepomohl, není věc, kterou by neměl s sebou. Táboru věnoval maximum po všech stránkách - jako hospodář, ale taky jako kuchař, vedoucí, dirigent, fachman, elektrikář, programátor, správce, majitel… zkrátka inženýr vše v jednom.

Samozřejmě musíme poděkovat hudebnímu týmu - sbormistrům a korepetitorům - vždyť zpěv a hudba obecně je přeci hlavní náplní našeho tábora, bez nich bychom tu nebyli. Tak tedy hudební tým tvořili: Pepík Baierl, Andrejka Sušilová, Honza Pelech, Tom Kotal, Dan Nakládal a Honza Zdeněk.

Vedoucí letos opět dokázali, že jsou sehraný tým, plný nápadů a schopný akce. Za sebe mohu říci, že jsou na táboře mými nejbližšími, můžu se na ně spolehnout a je mi s nimi dobře. Děkuji Léně Petříkové, Čendovi Křížovi, Maky Čapkové a Tomovi Kotalovi, jste skvělí.

A sehraným týmem byli i naši prefekti - praktikanti. Pomáhali nám s programem, výzdobou, úklidem, zkrátka se vším co bylo třeba, s nasazením a obětavostí. “Paprikanty” nám letos dělali: Jonáš Baierl, Matěj Chalupka, Zuzka Jandová, Bára Svatková, Ondra Zapletal, Terka Vachovcová, Míša Hušáková a Martin Kotal.

No a na posledním, i když vlastně úplně na prvním místě jsou naši sboristi - důvod, proč to děláme, bez čeho by sbor neexistoval. Parta úžasných, energií nabitých lidí, lidí s velkým srdcem a chutí něco dělat. Moc si jich všech vážím, za to jací jsou, a děkuji jim za krásné chvíle s nimi.


Tak jsme na konci, na konci letošní pohádky s názvem HARRY ROOTER 2018 3/4. Pevně věřím, že tahle naše pohádka bude mít pokračování. Stojí to za to.

Váš profesor-vlkodlak Dan Nakládal

Denní věstec


Neděle: 1. číslo (.pdf)

Pondělí: 2. číslo (.pdf)

Úterý + středa: 3. číslo (.pdf)

Čtvrtek: 4. číslo (.pdf)

Pátek: 5. číslo (.pdf)

Neděle: 6. číslo (.pdf)

Středa: 7. číslo (.pdf)



Jinotaj

1. číslo (.pdf)

2. číslo (.pdf)




  • © Sušický dětský sbor 2014
    design MATYPO s.r.o.

  • zřizovatel

    Základní umělecká škola
    Františka Stupky v Sušici
    Lerchova 255
    342 01 Sušice

  • organizační výbor

    Spolek přátel
    Sušického dětského sboru
    Lerchova 255, 342 01 Sušice
    IČO: 62630555